Historická pípa, dvě vědra a Pinkasův krejcar

Píše se rok 1843. Pan Jakub Pinkas, krejčí šijící mj. kněžská roucha pro františkánský klášter, se doslýchá o novém pivu, které právě začali vařit v Měšťanském pivovaru v Plzni. Dohodne se se svým přítelem formanem Martinem Salzmannem a ten mu přiváží 8. 4. 1843 dvě vědra toho nového plzeňského piva. Čím to, že je pivo tak odlišné od těch do té doby vyráběných piv? Je vyráběno novou metodou – a to metodou spodního kvašení, která dává pivu zcela nový charakter i vzhled.

Možná hned prvého dne, kdy U Pinkasů Pražané poprvé ochutnali plzeňské pivo – tedy osmého dubna 1843, začal Jakub Pinkas přemýšlet, kam posadit všechny ty žíznivé zájemce prahnoucí po tom nejlepším nápoji na světě a jak to udělat, aby jim tento nápoj podával trvale v té nejlepší kvalitě.

Řešení nalezl vskutku geniální: otvorem v podlaze nedostavěné severní lodi Chrámu Panny Marie Sněžné, která s Pinkasovými sousedí, se dostal do podzemního klenutého prostoru, který byl ideální pro uložení pivních sudů. Drobnými stavebními úpravami tak v roce 1851 vytvořil bez nadsázky podzemní Chrám Piva (který i dnes můžete navštívit).

V duchu tradice skutečného zasvěcování chrámů vložil před otevřením „Chrámu Piva“ Jakub Pinkas do spáry kamsi mezi kameny v klenbě jeden krejcar – pro štěstí, aby se drželo jej, Pinkasových i samotného Plzeňského piva.

Jaké bylo naše překvapení, když jsme po více než jednom a půl století při opravných pracích ve sklepě ve spáře tento krejcar skutečně objevili!!! Vědomi si toho, že tahle památeční mince zmiňované štěstí skutečně přináší, vystavili jsme ji v prostorách, kde Pinkas pivo čepoval  - Pinkasově formance na čestné místo nad historickou pípu tam, odkud se od počátku U Pinkasů po více než sto let čepovalo.

Budete-li v Pinkasově sklepě sedět blízko Pinkasova krejcaru, uvidíte, jak se u mince zastavují lidé a tisknou na něj svůj prst. Prý proto, aby i jim přinesl štěstí.