Jakub Pinkas

Jakub Pinkas (1805–1879) byl původně krejčí pocházející z vesničky Budětice v jižních Čechách, který se v první polovině 19. století usadil v Praze. Osudovým se mu stal rok 1843, kdy mu jeho přítel, forman Martin Salzmann, přivezl z Plzně dvě vědra tehdy zcela nového spodně kvašeného ležáku. Pinkase pivo natolik nadchlo, že postupně opustil krejčovské řemeslo a začal se naplno věnovat hostinské činnosti. Stal se tak prvním pražským hostinským, který čepoval plzeňský ležák, a založil restauraci U Pinkasů – první plzeňskou pivnici v Praze. Díky jeho důrazu na kvalitu čepování a pohostinnost se podnik rychle stal oblíbeným místem setkávání pražské společnosti, politiků, umělců i vlastenců. Jméno Jakuba Pinkase je dodnes neodmyslitelně spojeno s historií českého pivovarnictví a s tradicí, která v restauraci U Pinkasů pokračuje již více než 180 let.

Otto Pinkas (1849–1891), uváděný i s křestním jménem Ota, byl pražský restauratér, český dramatik a spisovatel, aktivní účastník kulturního a společenského života v Praze. Nezapomínal ani na rodný kraj svého otce – v Buděticích finančně podporoval místní školu a založil nadaci pro chudé žáky. Stejně jako jeho otec spojoval podnikání s veřejnou službou a přispěl k tomu, že jméno Pinkas zůstalo v Praze symbolem pohostinnosti, českého vlastenectví a plzeňského piva.