Ladislav Pešek

Ladislav Pešek se narodil do rodiny s uměleckými kořeny. Jeho otec Ladislav Pech i jeho matka Ema Pechová byli herci. Mezi jeho předky také patřil Václav Thám - zakladatel první české divadelní společnosti.

Rodiče se snažili Ladislava Peška přesvědčit, aby se věnoval solidnějšímu povolání, než na které se dali oni, ale bez valného úspěchu. Po vystudování živnostenské školy se přihlásil na konzervatoř a později začal svou kariéru v brněnském Zemském divadle. Již ve 23 letech ale dostal nabídku hrát v Národním divadle, kde vydržel téměř půl století.

Stal se významným divadelním a později i televizním hercem. Hrál většinou vedlejší role, ale nikdo z českých diváků nemůže neznat jeho Ádu Čuřila a Vojtěcha Kulíka v nestárnoucích veselohrách Škola základ života (1938) a Cesta do hlubin študákovy duše (1939). Jeho doménou u filmu zůstaly komedie, ve kterých si ho můžeme pamatovat jako herce, jehož herecké nadání ohromuje a baví diváky ještě dnes. Hrál ale i v nebřeberném množství vážných rolích, ve kterých většinou ztvárnil obyčejného člověka, jež se musí vyrovnávat s nepřízní osudu. V těchto rolích se projevuje jeho umění pronikavé analýzy psychologie malého člověka rozloženého prostředím a vlastní neúspěšností. Ladislavu Peškovi byl v roce 1962 udělen titul Národní umělec. V pozdějším věku ztvárňoval role dobrotivých starších pánů nebo kouzelných dědečků v pohádkách. Zemřel v roce 1986 ve věku 79 let.

Zahrál si i roli profesora Bočka ve slavné parodii Oldřicha Lipského Adéla ještě nevečeřela, v níž si jeho kolega Rudolf Hrušínský nejst. v roli komisaře Ledvivy libuje v konzumaci českého piva. S jeho památnou větou: "A to jsme ještě nebyli U Pinkasů...Tam je výčepní, ten to pivo úplně hejčká!" by pravděpodobně souhlasil i pan Ladislav Pešek, který byl u nás častým hostem.